Tužka, nebo tekutá linka: čím se snáz kreslí oční linka?

Oční linky jsou nejrozmarnější částí líčení: jednou se ti zachvěje ruka a můžeš začít znovu. Regály nabízejí dva tábory nástrojů — měkké tužky a přísné tekuté linery. Pro začátečnici je volba mezi nimi volbou mezi „odpouští chyby“ a „vyžaduje pevnou ruku“.

Jak to funguje

Tužku tvoří vosky a pigment v dřevěném nebo vysouvacím pouzdře. Měkká tuha zanechá linku, kterou můžeš první půlminutu rozetřít do kouřova nebo beze stopy smazat vatovou tyčinkou. Proto se hodí na měkké rozostřené linky, vyplnění prostoru mezi řasami, které pak vypadají hustší, i kouřové líčení. Slabinou je výdrž: vosky se teplem víčka rozpouštějí a večer se mohou obtisknout pod obočí. Gelové varianty (kajal, automatické tužky) jsou měkčí a výraznější, klasické sušší a odolnější.

Tekutá linka je pigment v rychleschnoucím filmotvorném základu a nanáší se tenkým štětečkem nebo fixovým hrotem. Čára je grafická, barva maximálně sytá a zaschlý film vydrží až do odlíčení. Cena za to je jasná: zasychá během několika sekund, chybu nerozetřeš — musíš ji smazat a nakreslit znovu. Fixové linery jsou kompromisem pro nejistou ruku.

Zvol tužku, pokud

• se oční linky teprve učíš — tužka odpustí téměř vše;
• máš ráda měkké, kouřové linie;
• chceš univerzální nástroj na prostor mezi řasami, linku i rozetření jako stíny.

Zvol tekutou linku, pokud

• chceš grafickou linku s ostrým ocáskem;
• make-up musí vydržet do večera bez obtisků;
• už máš vycvičenou ruku nebo jsi ochotná trénovat.

Častá chyba. Kreslit linku jedním nepřerušovaným tahem od vnitřního koutku — ruka se chvěje a čára utíká. Pro každého je snazší nejprve nakreslit ocásek od vnějšího koutku, potom ho spojit linkou od středu víčka a nakonec krátkými tahy doplnit vnitřní část. Linka se skládá z částí, nekreslí se jediným rozmachem.

Mimochodem: oční linky patří k nejstarším kosmetickým praktikám. Egypťané si oči lemovali kajalem na bázi antimonu a považovali ho nejen za ozdobu, ale také za ochranu před sluncem, infekcemi a zlým okem.